Sepp Holzer je rakouský farmář, přezdívaný také jako „Agrární rebel“.
Jeho farma se nachází v nadmořské výšce 1500 metrů nad mořem.
Pěstuje zde kiwi i citrony. Je inspirací pro farmáře z celého světa.

Holzerova permakultura je…
přirozená forma zemědělství, která pracuje s ročními cykly a interakcí s přírodou. Podnikání v souladu s přírodou může být nejen prospěšné, ale také ekonomicky velmi výhodné.

„Naučte se mluvit s přírodou, naučte se ji správně posoudit. Co vám nabízí? Ten, kdo se učí pozorovat, najde mezery v produkci a v každé oblasti zemědělství, které mu umožní přežít,“ říká Sepp Holzer.

Myšlení v souladu s přírodou, život i práce nejsou nutné jen pro řízení společnosti, je to životní postoj, který prochází všemi oblastmi lidského života. Jde o to, přijmout zodpovědnost za náš současný svět, za vše živé, a s odvahou převzít zodpovědnost za zachování snesitelného světa. Náš vývoj se pohybuje rychle vpřed, je třeba přemýšlet dopředu, namísto nekritického následování standardních metod.

„Zeptejte se přírody, vašeho pozemku, vaší vody, vašich zvířat, jak se cítí pod vaším vedením.“

Holzerova permakultura zahrnuje terénní úpravy, výstavby teras, zvýšených záhonů, vodních zahrad, rybníků, kompostové retenční nádrže, suché a mokré biotopy, malé klimatické zóny atd. Dále agrolesnictví (zařazení stromů a keřů do zemědělského využití), rybolov, šlechtění vodních rostlin, chov zvířat, ovocné sady a kultivování léčivých bylin. 

Holzerův permakulturní způsob hospodaření je vývoj soběstačného systému, hospodaření v symbióze s půdou, které umožňuje každému jednotlivci navrhnout si svou osobní životní strategii.

Holzerova permakultura je praktikována u velkého počtu tuzemských i zahraničních firem, institucemi i v rámci velkých projektů. Ukazuje alternativní využití metod v extrémních oblastech (od alpských oblastí, jako je Krameterhor v Lungau, přes suché oblasti ve Španělsku a Portugalsku), zabývá se intenzivní rehabilitací oblastí poškozených katastrofami (záplavy, eroze, bouřky apod.), plánováním komplexních projektů až do vytvoření přírodní užitkové krajiny. Zvláštní důraz klade na hydrologii krajiny, protože voda je život!

Holzer pěstuje své plodiny bez použití hnojiv a pesticidů, je energeticky nezávislý, jen výjimečně používá těžkou techniku, zpracovává tradiční rostliny, stejně jako plevel, jeho farma je ekonomicky úspěšná i bez dotací, a především, zanechává za sebou úrodnou ekologicky čistou krajinu pro příští generace.

Holzer na své farmě pořádá pravidelné semináře, napsal několik knih, cestuje po celém světě, kde se účastní různých projektů.
Krameterhof dnes přebral vzhledem k pokročilému věku Seppa Holzera jeho syn Josef A. Holzer.

Internetové stránky Seppa Holzera s informacemi o jeho knihách, seminářích a projektech naleznete zde: www.krameterhof.at

V České republice vychází dvě Holzerovy knihy: Zahrada k nakousnutí a Permakultura Seppa Holzera. Objednat je můžete na adrese: www.alman.cz

Permakultura – farmaření s přírodou

Dokument o Seppu Holzerovi byl z Vimeo bohužel smazánm, podařilo se nám zachránit titulky.
Titulky zpracovala Vlasta Kopsová. Jejich vytvoření pro vás sponzoroval Jaroslav Svoboda z Ekozahrad.

Hospodaření s přírodou

Případová studie úspěšného permakulturního systému.

Rakouská Sibiř, Lungau, 100 km jižně od Salzburku, je nejchladnější oblast Rakouska.

Zima je zde v údolí krutá a začíná velmi brzy. Neobvyklý terén zde na Kameterhofu vyžaduje velice odlišný přístup k hospodaření. Horští farmáři Sepp a Veronika Holzerovi vytvořili v 1500 m. n. m. rajskou zahradu. Na této farmě funguje všechno trochu jinak než na okolních farmách. Chovají zde na příklad prasata Turopolje, vzácný druh z Chorvatska. Tady žijí spokojeně venku celý rok. Fantastický úspěch Seppa Holzera je výsledkem přírodního hospodaření na jeho 45 ha farmě. Příběh tohoto úspěchu byl uveden na Expu v Hanoveru v roce 2000. Výstava Expo předvedla koncept udržitelnosti zemědělství v horských oblastech. Za 30 let se Krameterhof stal symbolem toho, čeho lze premakulturou dosáhnout. Dobře ukazuje, jak může společnost fungovat, aniž by degradovala půdu, a jak si přitom farmář může vydělat na slušné živobytí.

Od okamžiku, kdy začal, Sepp Holzer porušil veškerá pravidla konvenčního hospodaření. Je příkladem pro farmáře na celém světě. Soudě na základě počtu návštěvníků na farmě, jeho neortodoxní metody budí obrovský zájem. „Třešně, roste zde spousta třešní, mnoho různých odrůd.“ Mezi 1100 a 1500 m. n. m. rostou třešně téměř na hranici horského stromového pásma. 15 odrůd třešní, vysazených v různých nadmořských výškách, zraje v různou dobu. Farmář tak průběžně sklízí od června do září. Ovocná zahrada v 1500 m. n. m. překvapuje svou druhovou pestrostí. Kiwi normálně potřebuje hodně tepla. Kaštanovník normálně také roste v teplých oblastech. I citróny… Najdete zde v Alpách ohromné množství středomořských plodin. Jak je to možné? Jaké je Holzerovo tajemství?

Celý život je postaven na jemné rovnováze ekologických systémů. Pokud se tato rovnováha naruší, naruší se i schopnost přírody uspokojovat naše potřeby. Rostliny a hmyz přirozeně spolupracují. Pozorování jejich vztahů učí farmáře, jak být produktivnější bez znehodnocování půdy. Porozumíte-li tomuto procesu, pochopíte celou filozofii permakultury. Aplikací všech těchto znalostí farmář vytváří sebeudržitelné ekologické partnerství. Potřebuje všechny partnery – zvířata i rostliny. Pak může být farmář spokojen. Rozmanitost přináší odměňující sklizeň, bez znehodnocování zdrojů pro příští generace.

Na rozdíl od dnešního industrializovaného zemědělství, půda je zde každým rokem bohatší, její úrodnost se neustále zlepšuje. V konvenčním zemědělství se půda pravidelně orá a ošetřuje chemickými látkami, utužuje se těžkou mechanizací, nemůže dýchat a je chudší a chudší každý rok. Monokultura vyžaduje vysoké dávky hnojiv a pesticidů.

Je to soustavný boj proti přírodě. Výsledkem je, že mnoho rostlin a živočišných druhů vymírá. Podzemní voda je otrávená. Chuť a výživová hodnota plodin se ztrácí. Z dlouhodobého hlediska výživa lidské společnosti trpí.

Ironicky, intenzivní hospodaření je neefektivní. Využívá více energie a zdrojů, než produkuje. Vysoké náklady na produkci, skladování, přepravu a marketing narůstají každý rok. Vstup energií je mnohem vyšší než kalorická hodnota sklizně. Dnešní zemědělství je ztrátové. Funguje pouze za podpory obrovských dotací. Každý rok je téměř 50% rozpočtu EU vydáváno na udržení neefektivního moderního zemědělství. Ovšem příroda také platí vysokou cenu. Lokální ekosystémy jsou zničeny. Půda se ztrácí díky erozi a nedostatku živin, krajina se stává holou a neúrodnou.

 Celé údolí, kde Sepp Holzer žije, je též pokryto monokulturou, nekonečným smrkovým lesem. Podle Holzera je problém v tom, že smrky mají mělké kořeny. Ty nejsou schopny stabilizovat prudké kopce Lungau. Výsledkem této „smrkové pouště“ jsou eroze půdy a povodně v údolích. Na ochranu před nevyhnutelnou pohromou je potřeba stavět přehrady.

 V 60. letech se Sepp Holzer rozhodl přejít na permakulturu. Již 40 let vytváří úrodnou krajinu plnou rybníků a teras. Terasami se inspiroval na rýžových polích v Asii, kde zabraňují ztrátám vody a minerálních látek. Jaro v Lungau. Sepp si pronajal nový kus země. 5 ha svažující se louky. Nejdříve vyrobí terasy. Jedna z mála příležitostí, kdy používá těžkou techniku.

„Bagr terasuje kopec, aby se zastavila eroze půdy. Půda a vláha se zadrží na místě. Když přijdu k novému kusu země, jako je tento, nejdřív musí být zterasován. Něco to samozřejmě stojí, ale je to velmi ekonomické. Nemusím zavlažovat, hnojit a nepotřebuji drahé vybavení. Jakmile je tato práce jednou hotová, zůstane hotová po generace.“ říká Holzer.

Sázení začíná ještě během doby, kdy bagr dělá terasy. Bude zde zasazeno více než 1500 ovocných stromků. Ovocný les s mnoha druhy. „Nyní sázím švestky, jabloně, hrušně a další. Zasadím strom a přidám kameny, pokud je mám. Pak přijde na řadu směs semen. To je ta nejdůležitější věc. V této směsi semen jsou zeleniny, podpůrné rostliny, květiny, plané i vzácné rostliny. Je tam 40-50 různých rostlin. Setí probíhá jednoduše, semena se rozhodí všude, kde je místo.„

Různorodost rostlin a jejich kořenový systém stabilizují půdu, zabraňují erozi. Jarní práce jsou hotovy. Nyní je čas sledovat, jak všechno roste a kvete. Už za několik týdnů jsou na terasách vzrostlé rostliny. Sepp a Veronika Holzerovi obhospodařují svou půdu společně 30 let. Zemědělství je jejich životní styl. Každá procházka po farmě je plná nových objevů. Z každého čtverečního metru se dá něco sklidit. Podél cesty roste dokonce i hlávkový salát.

Sepp Holzer se naučil všechno pozorováním přírody. Jeho zkušenosti jsou jediným zdrojem znalosti, kterému věří. Už jako dítě si Holzer tajně vytvářel malé zahrádky a pozoroval přírodu při práci. Objevil, že čím větší je rozmanitost rostlin, tím méně se tam vyskytuje škůdců, a tím stabilnější je celý systém. Využil tuto znalost na Krameterhofu při sesazování rostlin do skupin, kterým říká „rostlinné rodiny“. Tisíce ovocných stromů a keřů jsou obklopené saláty, zeleninou, obilím a mnoha druhy bylin. Vedle ovocných stromů najdete náprstník červený. Tento barevný zmatek má svůj účel. V „rostlinné rodině“ jedna rostlina podporuje potřeby druhé – vlhkost, dusík, živiny. Co jedna rostlina vyloučí, druhá přijme. To šetří farmáři spoustu práce. Rostliny hnojí a poskytují vlhkost jedna druhé.

„Pokud máte tu správnou vegetaci, a je jedno, jestli to jsou ovocné stromy nebo zelenina, vidíte, jak se rostliny fantasticky vzájemně regulují. Potřebujete rostliny s hlubokými, středně hlubokými a plochými kořeny. Rostliny s hlubokými kořeny vytahují vláhu a živiny z hloubky 3-4 metrů, poskytují přebytky i stín rostlinám s plochými kořeny, které proto neuschnou. Je to výměna, jedna rostlina pomáhá druhé. Nemusíte si dělat starosti, jestli je někde příliš sucho nebo příliš mokro, když pracujete s půdou správně. Musíte jen naslouchat a pozorovat. To je ta nejdůležitější věc.“

Sepp Holzer má na rozdíl od většiny farmářů rád kameny. Jsou všude na jeho terasách a mají své výhody. Drží se pod nimi vlhkost, užitečná pro okolní rostliny. Tato jedlá houba profituje z vlhkosti pod kamenem a z tepla, které z něj sálá. Kameny akumulují sluneční záření a slouží jako radiátor pro okolní rostliny. Například tato skalní stěna. Vytváří své vlastní mikroklima, které umožňuje růst i citlivým rostlinám v této nadmořské výšce. V 1300 m. n. m. najdete rostliny, které byste tu nikdy nehledali. Dýně rostoucí na skalnatém podkladu. Sepp Holzer říká těmto skalnatým místům tepelné pasti. Experimentuje s teplomilnými rostlinami. Díky kamenům zde roste i vinná réva.

Plevel nebo škůdci – Holzer to takto nerozlišuje. Každá rostlina a hmyz má svoji užitečnou funkci. Krameterhof je organická farma, fungující bez chemických látek. Holzer nepoužívá žádná hnojiva, ani pesticidy. Klíčem k úspěchu je harmonie rostlinných společenstev. Jejich rozmanitost brání tomu, aby se jedna přemnožila. I takzvané plevele plní důležitou roli. Zde je rostlina, které si Holzer cení. Bolševník velkolepý. Zde je patrný důležitý princip permakultury. Každý druh plní několik důležitých funkcí. Je užitečný v mnoha různých ohledech. 3 m vysoký bolševník produkuje mnoho biomasy. Obrovské květy dávají nektar včelám, včely dávají Holzerovi med. Když stonky uschnou, Holzer je sklízí. Sklízí semena, kterými krmí ryby, nebo je prodává do zvířecích obchodů. Suché stonky se také dají použít jako palivové dřevo. Dokonce se z nich dá vyrobit australský hudební nástroj didžeridu.

Zvířata mají v permakultuře také svou roli. Holzer odpozoroval životní styl myší, králíků a vysoké zvěře. Sází jejich oblíbený salát a byliny, takže úrodu nechávají na pokoji. Jak je patrné z této okousané rostliny, funguje to. Proč by zvěř chodila na obilí, když může mít salát. Hlodavci mu za to děkují tím, že kypří půdu a roznášejí kořeny rostliny, čímž je množí.

Proč by zde nemohla žít také prasata? V permakultuře mají také své místo. Holzerova prasata si život tady nahoře užívají. Žijí venku po celý rok a šetří mu mnoho práce. Rytím v zemi kypří půdu mezi kořeny stromů a vyvýšenými záhony a zabraňují jejímu utužení. Jakmile odvedou svoji práci v jednom sadu, vpustí je do dalšího. Neustále ryjí. Holzer nazývá svá prasata nejlepšími zahradníky. Holzer rád experimentuje s novými metodami. Neustále posouvá hranice možného. I tlející kmen může ještě sehrát svou roli. Očkuje do něj spóry hub. Za pár měsíců se budou sklízet houby shiitake. Holzerovi každý říkával, že se snaží o nemožné. Ale on ví, že bude sklízet své vlastní houby tam, kde by se konvenčním farmářům ani nesnilo.

Voda přináší život. Holzer si je plně vědom její důležitosti ve zdravém ekosystému. Když převzal Krameterhof, rozhodl se koupit všechny prameny v okolí. Za uplynulých 30 let tohoto opatrovnictví využil vodu skutečně dobře. Založil přes 70 rybníků a vodních zahrad o ploše více než 3 ha.

Rybníky, příkopy, trubky. Holzer využívá vodu různými způsoby. Vodní elektrárna vyrábí dost elektrické energie na zásobení celé farmy. Rybníky a mokřady překypují životem. Žije zde mnoho ryb, žab, vodních rostlin, hmyzu. Holzer navrhuje své rybníky jako přírodní prostředí. S kořeny stromů a mělčinami. Mladé rybky nacházejí úkryt před přirozenými predátory. Dravci i kořist se zde uživí, aniž by je Holzer musel krmit. Ryby využívají mělčin ke tření. Dokonce exotické ryby, jako je japonský koi kapr, žijí v této nadmořské výšce. Teplota vody je vysoká, opět díky kamenům, které Holzer umisťuje do každého rybníku. Zahřáty od slunce posléze pozvolna uvolňují teplo zpátky do vody. Vodní rostliny milují teplou tekoucí vodu.

Zdejší klima je silně ovlivněno rybníky. Slunce se odráží od vodní hladiny do strání. Tím se vytváří unikátní mikroklima. Opět vzniká tepelná past. Tepelná past je výborná například pro třešně. Vyvýšené záhony mají také své mikroklima. Jsou navrženy tak, aby zabránily převládajícím větrům vysušovat a ochlazovat zem. V létě vyvýšené záhony ani nenajdete, jsou pokryté květy.

Holzer pěstuje staré odrůdy brambor. Je obtížné sehnat jejich semena. Také pěstuje nové křížence brambor exotických barev. Rozmnožování brambor semeny je v dnešní době v podstatě neznámé. „Toto jsou semena brambor. Používám je na generativní rozmnožování. Pro vytváření nových odrůd. Dva typy rostlin jsou opyleny hmyzem a zkříženy. Výběrem odrůdy, která vznikne opylením, můžu vybrat brambory nejexotičtějších barev. Mám různé brambory. Úplně fialové, tmavomodré, tyto mají bílé okraje.“ Kříženec dvou zelenin, cukety a dýně. Černá kukuřice, jedna z typických odrůd domorodých Američanů. A tato barevná rostlina je jedlá. Divoký špenát.

Na Krameterhofu přechází léto v podzim. Žito je zralé. Před 30 lety to začalo 1 kg zrní. Dnes žito roste po celé farmě. V lese i podél cest. Tato „rostlinná rodina“ obsahuje mnoho různých zelenin, jako např. Salát nebo tuto kvetoucí čekanku. Každá rostlina svým způsobem obilí podporuje. Například slouží jako potrava pro divoká zvířata.

I sklizeň provádí Holzer po svém. Používá co nejméně mechanizace. Drahé stroje nejsou pro farmáře ekonomické, říká Holzer. Pár sklízí své cenné obilí tradičně ručně a tím šetří peníze za nákup a údržbu mechanizace. Obilí se dá použít mnoha způsoby. Zrní se buď umele na mouku, nebo prodá. Nová sláma se používá na matrace pro hosty seminářů, které Holzer pořádá. Také slouží jako měkký podklad pro převoz dýní, jež se sklízí ve stejnou dobu. Další pravidelnou sezónní činností na této farmě je sběr semen. Mnoho semen méně obvyklých rostlin se sklízí pro zachování druhu do budoucnosti. Semena jsou usušena a uskladněna v pytlích. Díky produkci vlastních semen jsou Holzerovi nezávislí na velkých semenářských společnostech. Semena také prodávají. Semena vzácných druhů, jako je tento hořec, jsou mezi jeho zákazníky velmi oblíbená.

Holzerovi milují přírodu. Ale musí být také schopní obchodníci. Aby hospodařili ekonomicky, sledují základní princip – minimum práce, maximální efekt. Zní to jako ráj. Nicméně stále zde zůstává spousta práce na každý den.

I v době sklizně je důležitá rozmanitost. Do prodeje jde mnoho druhů hub, zeleniny, ovoce, obilí, bylin, ryb. Na rozdíl od svých kolegů, Sepp Holzer není závislý pouze na jedné plodině. Jeho příjem je stabilnější, takže nepotřebuje dotace. Holzer také prodává své stromy. Prodává je se zemí, v níž rostou, a jež samozřejmě obsahuje rostlinné společenstvo. Tímto způsobem garantuje, že se každý strom ujme a poroste. Produkce se skladuje ve sklepech. Jsou vyhloubeny v zemi a udržují si ideální teplotu. Ovoce zde vydrží čerstvé po celý rok. Holzer pronajímá své tři horské chaty lidem, kteří stojí o to vyzkoušet si jednoduchý život v přírodě a jíst produkty, které najdou kolem.

„Pěstujte lokálně, prodávejte lokálně.“ To je další filosofie permakultury. Mnoho z jeho zákazníků za ním jezdí osobně, doprava je minimální. Ředkve a dýně pro místní restauraci. Kuchař trvá na nejvyšší kvalitě a oceňuje Holzerovu produkci. Večer si hosté pochutnávají na čerstvé místní produkci.

Za poslední tři roky narostlo množství zvědavých návštěvníků na Krameterhofu. Učí se staré zemědělské techniky sklizně, mlít obilí, péci chleba, vyrábět máslo. Sdílení svých obrovských znalostí s lidmi je další činností Seppa Holzera a jeho dalším dobrým příjmem. Více a více farmářů se účastní jeho prohlídek a seminářů. Farmáři začínají chápat, že nastává čas přehodnotit své praktiky. Stojí fronty na Holzerovy rady ohledně permakulturních metod. Sepp Holzer má pro tyto farmáře velké pochopení. Chce jim pomoci začít znovu spolupracovat s přírodou a uvědomit si potenciál pro využití země prospěšným a produktivním způsobem.

„Vytvořte přirozený cyklus a příroda bude pracovat pro vás, každá rostlina, každé zvíře. Sledujte procesy. Nebudete potřebovat velkou plochu země, nepotřebujete stovky hektarů. S mnohem méně můžete žít dobrý život jako farmář. Spolupracujte s přírodou, nekonfrontujte jí,“ říká Sepp Holzer.

Před 40 lety, dávno předtím, než vznikl pojem permakultura, začal Sepp Holzer budovat svoji zelenou, soběstačnou, ekologicky stabilní farmu. Dnes má jednu z největších fungujících permakulturních farem v Evropě. Přeměnil smrkovou poušť na farmu, produkující zdravé potraviny pro společnost, vodní energii pro farmu a prostředí, které zahrnuje zvířata, rostliny a půdu. Chce, aby se k němu připojili ostatní farmáři v údolí a aby společně vytvořili celé panorama v permakulturním stylu. Klimaticky a ekonomicky je Lungau znevýhodněná oblast. Plán Seppa Holzera dává lidem novou naději. Alespoň se zdá, že si to místní farmáři, lesníci a i místní úřady myslí. Přišli rozvinout jeho myšlenky. Na pravidelných setkáních hledají způsoby, jak z těchto myšlenek vytěžit společný zisk.

Permakultura, tak jak je praktikována zde na svazích údolí Lungau, ukazuje, že udržitelná budoucnost nemusí být snem. Pokud oni dosahují tak ohromných výsledků, představte si, čeho lze dosáhnout na typických farmách v nížinných oblastech Evropy. Dokázali, že udržitelnost je reálná možnost. Podíváme-li se na škody, které moderní zemědělství páchá na krajině, je to možnost, kterou bychom měli vzít brzy velmi vážně.

Článek byl uveřejněn s laskavým svolením pana Holzera.